| |
#34632
Lenka
zapálila svíčku
taťkovi.
Děkuji, žes mé prosby vyslyšel taťko. Mamina je lepší, už nehudrá, má zabezpečeno, navařeno i vitamínky si dala... snažím se. Tak prosím, ať to alespoň takhle funguje a já to budu zvládat... I o Žo-i je postaráno, teď je na očkování a dáváme jí prášíčky na bolest a zatím je, při jejím úctyhodném věku v kondici a docela veselá.... chodí na procházky a ráda... ta bolest že tu nejsi je malinko lepší, už jsem pochopila že po více než roce nemůžu jenom plakat, ale musím tu být pro Ty kdo tu se mnou zůstali... a věnovat jim svou lásku a péči. V srdíčku Tě mám ale pořád a stále budu mít. Až jednou najdu odvahu, odvezu Tě domů a tam Tě uložím. I když budeš daleko, se mnou tu budeš pořád... jen jsem Ti chtěla říct, že jsem nezapomněla na to, co jsem Ti slíbila... měl se tam krásně, všechny další zlatíčka prosím pozdravuj a ještě jednou děkuji Tobě i Pánu Bohu, že jsem našla sílu se srovnat s tím, žes mi odešel.. pa tati... (přeji všem, kteří sem píší, kteří trpěli jako já, aby s přibývajícím časem tu sílu také našli a hezké vzpomínky postupně přehlušily tu velkou, největší bolest.. tato svíce je i pro ně)
Hoří už 11 let, 340 dní, 16 hodin a 33 minut.
|
|
