| |
#25814
Zuzka
zapálila svíčku
Jardovi.
Díváš se na mne zezhora, nechápeš mé jednání. Nosím a stále budu nosit Tvé jméno, to mne zavazuje, samu před sebou. Ať učiním cokoli. Víc nemám co říci. Miluji Tě Jardo a děkuji Ti, že tu se mnou stále jsi a nezměrná bolest, kterou Tvůj odchod způsobil, již začíná nabývat určitého tvaru. Tedy jsem ji schopna pojmenovat.
Hoří už 13 let, 25 dní, 12 hodin a 17 minut.
|
|
