| |
#24685
Maminka a tatínek
zapálili svíčku
Šárka Machoňová.
Naše milovaná holčičko,
když sedíme po večerech
s tvým taťkou ruku v ruce,
říkáme si, proč se stala
tato hrůza právě nám?
táta, máma – půlku každý
své lásky vložil do Tebe,
proč, když krásné to tak bylo,
odešlas nám do nebe?
Každý den tu sedíme,
jak sedalas tu s námi,
ještě den před Tvým odchodem,
jak krásně bylo nám!
Tvůj bráška, Ty a táta s mámou,
už nikdy to tak nebude,
pospolitost rodinnou
jsi zničil Ty zlý OSUDE!
Na tátově ruce leží moje ruka,
cítíme tu ztrátu stále víc,
prožíváme neuvěřitelná muka,
a proti tomu bolu není nic.
Zoufalí rodiče, když ztratí dítě,
nic horšího není na světě,
okolí nám říká – bude lépe,
ale říká to jen ten,
komu nestalo se nic.
Ubíhá čas a místo úlevy
přichází různé představy:
Jak někam daleko jsi odjela,
a proto nejsi tu s námi,
doufáme, že brzy vrátíš se
a budeš zas u mámy.
Někdy mi připadá zase,
že je to jenom sen -
a já až se probudím,
budeš tu v celé své kráse,
doma se svojí rodinou.
Pane Bože, prosíme, opatruj nám naši dcerušku!
Děkujeme pokorně.
Hoří už 12 let, 8 dní, 1 hodinu a 11 minut.
|
|
