| |
#15847
Lukáš
zapálil svíčku
modrovlasé Verunce.
Nechť tato svíce hoří věčným plamenem, silným, a stálým, jako naše láska. Ublížení a nepochopení toho druhého nás rozděluje a naše cesty končí křižovatkami hádek, z nichž se vydáváme dále po stezkách posetých trnitými růžemi, jenž stejně tak sladce voní, jako ošklivě pýchají. Veřejnou zpovědí se omlouvám za své chyby, neprosím o odpuštění a nehledám jej, žádám tě pouze o pochopení. Jsi sluncem, jenž svými paprsky proráží temná oblaka mých chmurných myšlenek, tvé rty, doteky, tělo, tvá duše, to vše mne uchvátilo a připoutalo velmi silnými pouty a já tě miluji horlivou, vášnivou a upřimnou láskou bez zábran. Miluji tě a navždy budu. Nechť tato svíce hoří do skonání věků, jako mé city, jenž chovám k té nejdokonalejší slečně, která nemá konkurenci...mé srdce, můj život, já celý...jsem jenom tvůj.
Hoří už 14 let, 314 dní, 5 hodin a 50 minut.
|
|
