| |
#13099
já
zapálil(a) svíčku
Milované Haničce.
Haničko, zítra je den, kdybychom slavili Tvoje narozeniny, kdybys byla s námi....bohužel nejsi "lidská zrůda" Ti vzala i Tvojí dcerušce život. Nejde se s tím smířit, není nic pravdy na tom, že čas zhojí rány. Neni nic, čím by se zahnal smutek, stesk a zároveň zlost, že to stalo. Tolik let již uplynulo od tragédie, ale stále Vás vidím, jak sedíte v obyváku, poslední den, kdy jsem Vás viděla živé......Haňulko, tolik se nám stýská, tak moc ses o mě po smrti otce starala. Nedala jsi na to, že máš sama hodně starostí, chtěla jsi mě ulevit od bolesti po smrti manžela. Ale co přišlo po půl roce, to mě naprosto zlomilo a z toho se již do konce života nesrovnám. Zítra Ti s dětmi zapálíme svíčku na hřbitově. Dnes posílám plamínek Tobě i Vendulce, moc Vás miluji a objímám....zlatíčka moje, snad to cítíte, jak víc Vám mám dát najevo, jak trpím, že jsem Vás ztratila. Až si tady splníme svoje úkoly, věřím, že tam v nebíčku se sejdeme. Posílám pusinky a pohlazení.
Hoří už 16 let, 42 dní, 8 hodin a 44 minut.
|
|
