| |
#12312
já
zapálil(a) svíčku
Šírkovi.
Dnes je to tak 23 měsíců. Celých 23 měsíců a přibližně doba, kdy jsem Tě viděla naposledy. Naposledy ten den, kdy jsme si tak krásně popovídali v autě. Dal si nám svojí svačinu a byl jsi tak rád, že tam jsi s námi. Bavili jsme se o všem možném, smáli se a pak usnuli, když jsi pak ráno ráno jel s klukama domů, říkal jsi, že nikdy neřídíš. Kéž by to tak tak byla a tys byl tady s námi. Nebyl by žádný 17. červenec, který bude zase strašně smutný, plný bolesti a smutku, protože to bude ten den, kdy jsme o tebe přišli. Nikdy na to nezapomenu a vždy mě top bude bolet v srdci. Jak já jsem si přála, aby to byl jen hrozný sen a ty ses na nás usmál. Měl si tady s námi být celé dva roky,mělo ti být v sronnu 22. Tak proč si musel jít? Nikdy nezapomenu na Tvůj smích. Stále si ho dokážu vybavit. Měl ses i ted. Jediné co si přeji, aby Ti tam kde jsi bylo dobře, sand ti tam není smutno a aby tvoje rodina se naučila žít s tak strašnou ztrátou. Jsi naše Zlatíčko Šířidlo a vždy budeš. Posílám Ti tam nahoru zase jednu svíčky, abys věděl, že v našem srdci pořád plamínek s láskou k Tobě hoří. Sakra proč:,( Proč ti musím zapalovat svíčky!
Hoří už 16 let, 163 dní, 7 hodin a 25 minut.
|
|
