| |
#2285
já
zapálil(a) svíčku
pochopení a odpuštění.
..někdy to je takový..zvláštní. Jednou jsi nahoře, jednou dole. I v těch nepříjemných chvílích, kdy si myslíš, že nemůže být hůř, ti tam někde vzadu svítí plamínek naděje. Jen je potřeba ho pořádně hledat. Moje světýlko hoří..našla jsem ho vzadu, zasunutý..skoro zapomenutý. Každým okamžikem, každým prožitým dnem se zmenšuje, ale já stále věřím, že..že se jednou vrátíš, že to bude jako dřív. Že se vykašleš na ty rozdíly, který v podstatě tak důležitý nejsou,..kdy už mě konečně pochopíš a přestaneš ubližovat.
Odpusť, odpusť mi to, že jsem to nedokázala vzdát jako ty, že jsem udělala některý věci, za který se teď stydím, odpusť mi to, že jsem do tebe zamilovaná. Možná je to hřích, možná chyba..odpusť..
Hoří už 19 let, 61 dní, 17 hodin a 16 minut.
|
|
