| |
#48224
Ty Víš
zapálil(a) svíčku
Jonášovi.
Můj milovaný jezevčíku, přestože jsme se důstojně rozloučili a statečně jsme si naposled hleděli do očí, stále mám pocit že nic z toho není fér. Hledám vinu všude okolo sebe, ale nikde ji nemůžu najít. Hluboce tě postrádám, byl jsi mi němou útěchou, když bylo kolem příliš hluku a já jsem měla strach.
Mám ho pořád. Bojím se, že to nepřestane. Už ani nebrečím, jen si objímám kolena a myslím na Tebe. Buší mi srdce když si uvědomím, že žádné bloumavé procházky letními dny nebudou. Ty naše hony za lučním kvítím. Už Tě nikdy ničemu nenaučím.
Ty jsi mě ale naučil hodně, jakkoli nepochopitelně to zní, ukázal jsi mi hlavně lidskost.
Za vše ti děkuji.
Hoří už 7 let, 107 dní, 2 hodiny a 57 minut.
|
|
